Širší centrum Berlína o rozloze 88 kilometrů čtverečních (asi pětina rozlohy Prahy) by se mělo stát největším městským územím na světě, kde nebudou jezdit osobní automobily. Prosazuje to občanská iniciativa, která už navrhla příslušný zákon, jejž by mohla schválit berlínská radnice. Pokud se to nepodaří, chce k tomuto záměru uspořádat referendum.
Jízdy autem mají být omezeny v oblasti, která je vymezena kruhovou tratí městských vlaků. Výjimku mají mít pouze invalidé, sanitky, svoz odpadů, taxíky a dodávky, které rozvážejí zboží. Samotní obyvatelé by mohli obdržet povolení jen pro dvanáct jízd ročně. Hlavně se mají využívat různé služby pro sdílení automobilů. Většinu osobní dopravy obstará MHD, jízdy na kole a chůze pěšky, plánují autoři iniciativy.
Jedna ze zakladatelek iniciativy Nina Noblé zdůraznila, že jejím hlavním smyslem to, aby se i v rušné aglomeraci dalo klidně žít. „Chceme, aby lidé mohli spát s otevřenými okny a děti si zase mohly hrát na ulici. Aby prarodiče měli možnost bezpečně se pohybovat pěšky a jezdit na kole,“ vyjmenovala důvody, proč je dobré používání automobilů omezit na minimum. Z centra Berlína by se podle ní mělo stát místo, jež bude vstřícné k chodcům a cyklistům například jako Amsterodam, jenž je považován za ráj pro bicykly.
Už loni v dubnu získali pro svůj nápad padesát tisíc podpisů, nyní návrh regulace leží v berlínském Senátu. Pokud jej zastupitelé neschválí, chtějí aktivisté proti silniční dopravě dosáhnout konání referenda. Už v roce 2016 si Berlíňané odhlasovali zákon o zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu. Pro vypsání hlasování je zapotřebí sesbírat 175 tisíc podporovatelů. Referendum by se konalo v roce 2023.
Jednodušší než v Americe
Web Fast Company upozornil, že prosazení města bez aut může být v Německu snazší než v amerických městech. Zatímco v Berlíně jezdí vlak nebo metro každých pár minut, ve Spojených státech nemá hromadná veřejná doprava tak silnou tradici. Upozornil na to Nik Kaestner, který se do Berlína přestěhoval ze San Franciska a nyní je jedním z členů iniciativy. Také cyklostezky jsou v hlavním německém městě bezpečnější než v Americe, protože jsou většinou vybudovány mimo rušné silnice.
Zastánci kampaně proti autům předpokládají, že musí tlak na veřejnost zesilovat. Tvrdí, že bez zákazu aut lidé své chování.dobrovolně nezmění. I proto požadují proaktivní přístup, protože je v zájmu všech obyvatel, aby dýchali čistší vzduch.
V některých částech Berlína už vznikají takzvané Kiezblocks, což jsou oblasti, kde je výrazně omezena automobilová doprava. Už nyní se uvádí, že pouze třetina Berlíňanů vlastní osobní automobil a ze všech evropských hlavních měst největší podíl lidí využívá při cestě do práce hromadnou dopravu, kolo nebo jdou pěšky, celkem to je 86 procent.
Podle Kaestnera si mají lidé ve městech uvědomit, že nejde jen o přechod od aut se spalovacími motory k vozidlům s bateriemi, ale o to, aby z ulic ve městech zmizela osobní auta úplně.
