Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Skandál v Berlíně. Univerzity neumí zabránit antisemitským útokům na studenty

Na berlínských univerzitách se množí antisemitské útoky mezi studenty. Vedení univerzit ani politici tomu nedokážou zabránit. Uvažuje se o zpřísnění legislativy, aby bylo možné agresory okamžitě vyloučit ze studií.

Skandál v Berlíně. Univerzity neumí zabránit antisemitským útokům na studenty
V rétorické rovině vyjadřují němečtí politici podporu Izraeli. Projevům antisemitismu na domácí půdě ale neumí zabránit. Ilustrační foto | Pixabay

Napadení židovského studenta Svobodné univerzity Berlín (FU), který skončil po útoku příznivce Palestiny v nemocnici, odhalilo několik nebezpečných trendů v sousedním Německu. Ukazuje se, že počet antisemitských útoků v zemi stoupá, nejen na německých vysokých školách. Stojí za nimi lidé s palestinskými kořeny, případně jiní obyvatelé arabských zemí z blízkovýchodního regionu.

Navíc němečtí politici, kteří neustále hovoří o „historické povinnosti“ pomáhat Izraeli (po nacistickém vyvraždění šesti milionu evropských židů), v praxi nedokáží zabránit útokům na Židy v německé společnosti.

Případ z berlínské univerzity také odhalil, že je současná legislativa v tomto ohledu bezzubá. Útočník nemůže být podle berlínského vysokoškolského zákona vyloučen ze studia, lze mu pouze na tři měsíce zakázat vstup do univerzitních prostorů.

Množí se také hlasy na odvolání berlínské ministryně školství Iny Czyborraové ze sociální demokracie, protože není její reakce na stoupající antisemitské útoky v době války Izraele proti teroristům z Hamásu dostatečně razantní a bagatelizuje je. „Czyborraová se stala přítěží v boji proti přebujelému antisemitismu na berlínských univerzitách,“ reagoval berlínský poslanec za AfD Martin Trefzer.

Pobouřena je samozřejmě i německá Ústřední rada Židů. „Kdokoli zbije židovského studenta tak, že skončí v nemocnici, jen protože je Žid, nemá místo na německé univerzitě,“ ohradil se předseda rady Josef Schuster. Lior Steiner z asociace židovských studentů na FU požaduje rázné kroky od vedení vysoké školy. Dodal, že někteří židovští studenti zvažují, že z berlínské univerzity odejdou, protože se obávají o svou bezpečnost.

Berlínský starosta Kai Wegner z CDU požaduje tvrdé potrestání viníka. „Vyzývám univerzity, aby jednaly a netolerovaly nebo nezlehčovaly antisemitské incidenty,“ uvedl. Celý skandál na berlínské scéně způsobil víkendový incident, kdy musel být hopitalizován třicetiletý židovský student Lahav Shapira kvůli zlomeninám kostí v obličeji. Napadl jej třiadvacetiletý propalestinský spolužák, napsal deník Die Welt.

Vedení univerzity je pod palbou kritiky i za to, že je vůči projevům antisemitismu dlouhodobě příliš tolerantní, naopak umožňuje konání propalestinských shromáždění na půdě univerzity. Už v prosinci došlo k obsazení jednoho přednáškového sálu skupinou, jež se nazývá „Studenti FU za svobodnou Palestinu“. A také nyní se mají konat další demonstrace studentů v univerzitních prostorách, kteří sympatizují s Palestinou a naopak odsuzují politiku Izraele.

Berlínský deník TAZ k tomu podotkl, že v berlínských ulicích – ale i v dalších německých městech – demonstrují desítky tisíc lidí proti pravicovému extremismu a posilování strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti narůstajícímu antisemitismu ze strany podporovatelů nezávislé Palestiny se ale žádné hromadné akce odporu nekonají.