Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

V Německu začala stávka strojvedoucích, ovlivní i spoje z Česka

Na německé železnici dnes večer začala stávka strojvedoucích nákladních vlaků společnosti Deutsche Bahn (DB), ke kterým se v noci na středu přidají jejich kolegové z osobní dopravy. Protest, jímž se odbory GDL snaží vymoci vyšší mzdy a kratší pracovní dobu, potrvá do pátečního večera.

V Německu začala stávka strojvedoucích, ovlivní i spoje z Česka
Deutsche Bahn | InFocus.ee / Shutterstock.com

S problémy musí počítat nejen cestující v Německu, odřeknuty budou i některé spoje z Česka. DB se snaží stávku právní cestou zastavit, pracovní soud ve Frankfurtu ale v pondělí rozhodl, že odbory GDL mohou protest uspořádat. DB se proto odvolaly k zemskému soudu, který o věci zatím jedná. Dráhy uvedly, že pokud dnes večer soud nakonec stávku zakáže, i tak budou vlaky ve středu jezdit podle nouzového řádu.

Stávka v nákladní dopravě začala v 18:00. Od středečních 2:00 se protest rozšíří i na městské, regionální a dálkové vlaky osobní dopravy. Při předchozích dvou stávkách v listopadu a prosinci nevyjelo asi osmdesát procent spojů, situace bude nyní podobná.

Dráhy předem vyzvaly cestující, aby od středy do pátku jízdu vlakem odložili, protože není jisté, jaké spoje se podaří vypravit. Vlaky, které nakonec skutečně vyjedou, budou zřejmě přeplněné. Lidé, kteří mají zakoupenou jízdenku na období stávky, ji mohou použít později, a to bez vázanosti na konkrétní vlak. Možné je také lístky a rezervace míst bezplatně vrátit.

České dráhy (ČD) uvedly, že vlaky EuroCity mezi Prahou a Berlínem budou končit v Drážďanech, odkud se také budou vracet zpět do české metropole. Noční vlaky z Prahy do Curychu jízdu ukončí již v Děčíně.

Odbory GDL se stávkou snaží domoci mimo jiné zkrácení pracovní doby z 38 na 35 hodin týdně při plné mzdě. Svaz požaduje rovněž zvýšení mezd o 555 eur (13 600 korun) měsíčně a vyplacení jednorázové protiinflační prémie tři tisíce eur (73 400 korun). Dráhy takové požadavky odmítají, protože by to podle nich zvýšilo náklady na personál o padesát procent. Jako kompromis navrhují zvýšení mezd o jedenáct procent a jednorázový bonus 2850 eur (69 700 korun). Podle DB si strojvedoucí ročně vydělají včetně příplatků a bonusů 45 tisíc až 56 tisíc eur (až 1,36 milionu korun).