Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Letiště za všechny prachy

Berlín s mnohaletým zpožděním zprovoznil své skandály opředené letiště. Útrapy předraženého projektu však ještě nekončí

Letiště za všechny prachy
Engelbert Lütke Daldrup dokázal to, na čem mnozí před ním ztroskotali. Dokončením stavby však starosti šéfa letiště BER zdaleka nekončí. | Profimedia.cz

S vtipy na nedokončené berlínské letiště je to stejné jako s bonmoty Miloše Zemana. Zpočátku se jim mnozí smáli, neustálým opakováním však začaly být otravné. Stejně jako prezidentskému humoru ovšem ani „BER-Jokes“ není navzdory zprovoznění o předminulém víkendu ještě definitivně konec.

Na novém aeroportu, známém pod zkratkou BER, po 24 letech od začátku plánování, 14 letech stavby a devíti letech po původním termínu zprovoznění přistály přitom v sobotu první dva stroje Lufthansy a EasyJetu, a odstartoval tak regulérní provoz. Na průšvihy při stavbě by se časem zapomnělo, pokud by letiště bezproblémově sloužilo, jako tomu je třeba u pražského tunelu Blanka.

Prohlášení při slavnostním otevření však dávají tušit, že tomu tak nebude. Podle šéfa Lufthansy Carstena Spohra z Berlína žádný klíčový dopravní uzel nebude a šéf letiště Engelbert Lütke Daldrup se nechal slyšet, že minulá sobota nebyl kdovíjaký historický den. To jsou od muže, který dokončil úkol, na kterém mnozí před ním pohořeli, dost neobvyklá slova.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit