Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Hrozba dlouhotrvající války. Až 90 procent Ukrajinců bude žít v chudobě

Pokud ruská invaze brzy neskončí, přijde Ukrajina o téměř veškerý ekonomický pokrok za téměř dvacet let, varuje OSN.

Hrozba dlouhotrvající války. Až 90 procent Ukrajinců bude žít v chudobě
ilustrační foto | Profimedia.cz

Ukrajina se sice už více než tři týdny statečně brání ruské agresi, každý další den války má ale pro její budoucnost hrozivé dopady. Pokud se bude invaze ruské armády protahovat, může do roka devět z deseti Ukrajinců čelit chudobě, varuje Organizace spojených národů (OSN).

Rozvojový program OSN (UNDP) si nechal vypracovat studii, z jejíchž předběžných propočtů vyplývá, že v případě dlouhotrvajícího konfliktu bude do dvanácti měsíců třetina Ukrajinců pod hranicí chudoby a dalších 62 procent z nich budou ve vážném ohrožení, že se pod ni dostanou taky. Zároveň by došlo takřka k vymazání veškerého socioekonomického pokroku země za posledních 18 let.

„Zatímco potřeba okamžité humanitární pomoci Ukrajincům je nanejvýš důležitá, zároveň jsou akutní dopady vleklé války na rozvoj země stále více zjevnější,“ uvedl k závěrům studie administrátor UNDP Achim Steiner. Podle něj je nicméně stále čas hrozivou trajektorii, která by poslala drtivou většinu Ukrajinců do chudoby, zastavit. UNDP v této souvislosti doporučuje masivní peněžitou pomoc válkou zasažené zemi. Ostatní země vyzval, aby pomohly financovat dočasný základní příjem Ukrajincům: 250 milionů dolarů měsíčně by od chudoby mohlo zachránit až 2,6 milionu lidí.

Web Politico upozorňuje, že během invaze zemřelo již více než 1700 civilistů, ze země utekly přes tři miliony lidí a ničivé a bezohledné jednání ruské armády způsobilo škody na infrastruktuře za přibližně 100 miliard dolarů. Podle dat UNICEF (Dětského fondu Organizace spojených národů) během každé vteřiny přibude jeden dětský uprchlík.

Ruský lid netrpí tak bezprostředně jako Ukrajinci, ekonomické dopady ale v nejbližších měsících pocítí také. A to navzdory tomu, že se jej prezident Vladimir Putin snaží všemožně uklidnit. „Chápu, že rostoucí ceny vážně ohrožují příjmy lidí. Proto v nejbližší době přijmeme rozhodnutí o navýšení všech sociálních dávek, včetně přídavků a důchodů. Zvýšíme minimální mzdu a životní minimum, zvýšíme platy ve veřejném sektoru,“ slíbil Putin svým spoluobčanům s tím, že sankce se obrací proti západním zemím ve formě dražších energií či potravin.

Putin zároveň slíbil, že se Rusko zaměří hlavně na pomoc nejchudším. „I v současné složité situaci je na konci tohoto roku potřeba dosáhnout snížení míry chudoby a nerovnosti,“ uvedl ruský prezident. Přetrvávající sankce Západu by však měly zřejmě úplně opačný dopad: dotknou se právě nejméně majetné vrstvy.

Možná i kvůli tomu obě strany v posledních dnech připouštějí, že dohoda o příměří nemusí být úplně vyloučena a podle vyjádření čelních představitelů obou zemí se požadavky Ruska a Ukrajiny pomalu přibližují.