V posledních dnech se kvůli válce na Ukrajině hovoří hlavně o dopadu tvrdých ekonomických sankcí na Rusko. Obrovské problémy ale bude mít samozřejmě i napadený stát, a to i v případě, pokud se podaří útok agresora nakonec odrazit a Ukrajina si zachová nezávislost. Podle Olega Ustenka, ekonomického poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, utrpěla ukrajinská ekonomika už teď, ani ne dva týdny po začátku invaze, škody přibližně za sto miliard dolarů.
Ukrajinská vláda podle Ustenka dál plní své závazky, například na mzdách učitelů či při vydávání sociálních dávek, jinak už ale pociťuje tvrdé dopady ruské agrese i v ekonomické sféře.
Jedním z nejzasaženějších segmentů ukrajinské ekonomiky je zemědělství. Právě v březnu a dubnu totiž pro tamní zemědělce začíná rozhodující období roku, kdy se na polích starají o klíčové plodiny. „Jde jen o velmi krátký časový úsek, kdy je to možné. Pokud nebudou moci pracovat jako obvykle, bude to znamenat další zásadní propad naší ekonomiky,“ varoval Ustenko ve vyjádření pro zpravodajský web CNBC.
Ukrajina patří mezi nejvýznamnější producenty a vývozce pšenice, kukuřice či slunečnicového oleje. Podle Ustenka zásobují ukrajinští zemědělci téměř polovinu světového trhu se slunečnicovým olejem. V některých oblastech zemědělství vyvážejí tamní farmáři až sedmdesát procent produkce za hranice.
Alespoň jedna dobrá zpráva pro ukrajinský lid: stát má v rezervách dostatek pšenice a obilí, aby nakrmil populaci po dobu jednoho roku. Pokud se však situace nezlepší, bude Ukrajina podle Ustenka nucena zastavit veškerý export ze země.
Před „katastrofálním dopadem“ války na ukrajinskou ekonomiku varoval před pár dny i Alexander Rodňanskyj, další ekonomický poradce prezidenta. Upozorňuje například na zničení silnic, mostů a další klíčové infrastruktury. To vše bude potřeba znovu postavit, až válka skončí. Podle Rodňanského naprosto kolabuje produkce a samozřejmě se zpřetrhaly dodavatelské řetězce. I proto se podle něj nedají škody zatím přesně vyčíslit.
Je jasné, že v příštích dnech se budou ekonomické dopady ruské agrese na ukrajinskou ekonomiku ještě více prohlubovat. Tamní představitelé proto tlačí na Západ, aby se vůči Kremlu a Vladimiru Putinovi ještě více vymezil. Ustenko vyzývá západní země, aby Rusku přestaly posílat „krvavé peníze“ za dodávky plynu a ropy.
„Je to neskutečné, protože každý, kdo kupuje ropu a plyn, je zodpovědný za financování této agrese,“ vzkazuje Ustenko. „Pro nás je extrémně důležité odříznout Rusy od těchto finančních příjmů. Pokud by bylo zavedeno embargo, Rusko by už nemělo ekonomickou sílu.“
Západní lídry v posledních dnech kritizoval i sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stále naléhavěji požaduje zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou. Státy NATO jsou ale v tomto ohledu dosud zdrženlivé, protože se obávají, že by to země Severoatlantické aliance vtáhlo přímo do války s Moskvou.
