Obří horský deal je na spadnutí. Harmony ve Špindlu má koupit klíčový byznysmen od Kellnerové

Na úpatí Medvědína se schyluje k jedné z největších realitních transakcí za posledních několik let. Obří hotel Harmony Club, který je známý svým podzemním bludištěm, by měl koupit partner Renáty Kellnerové Tomáš Otruba.

Na úpatí Medvědína se schyluje k jedné z největších realitních transakcí za posledních několik let. Obří hotel Harmony Club, který je známý svým podzemním bludištěm, by měl koupit partner Renáty Kellnerové Tomáš Otruba.

Celý článek
0

Gazprom se po prohře na evropském trhu propadl do nejhorší ztráty za čtvrtstoletí

Jeden ze základních pilířů ruské ekonomiky trpí následky války na Ukrajině. Evropa se zbavila většiny dodávek jeho plynu a náhrada je v nedohlednu.

Jeden ze základních pilířů ruské ekonomiky trpí následky války na Ukrajině. Evropa se zbavila většiny dodávek jeho plynu a náhrada je v nedohlednu.

Celý článek
0

Tři nejrychleji rostoucí německé startupy, kterým je třeba věnovat pozornost

Německá startupová scéna se po útlumu z konce loňského roku opět dostává do kondice. V prvním čtvrtletí roku 2024 tamní startupy totiž vydělaly 3,3 miliardy dolarů, což je meziročně o 300 milionů dolarů více, přičemž celkově nejrychleji rostou projekty zabývající se ochranou klimatu a umělou inteligencí. Podívejte se na tři nejzajímavější, z nichž jeden se loni stal dokonce jednorožcem.

Německá startupová scéna se po útlumu z konce loňského roku opět dostává do kondice. V prvním čtvrtletí roku 2024 tamní startupy totiž vydělaly 3,3 miliardy dolarů, což je meziročně o 300 milionů dolarů více, přičemž celkově nejrychleji rostou projekty zabývající se ochranou klimatu a umělou inteligencí. Podívejte se na tři nejzajímavější, z nichž jeden se loni stal dokonce jednorožcem.

Celý článek
0

Čínský postrach automobilek chce dominovat i vlakům a zelené energetice

Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Čínský postrach automobilek chce dominovat i vlakům a zelené energetice
Čínská automobilka BYD slaví úspěchy po světě | Shutterstock.com

Společnost BYD z Šen-čenu si rozhodně neklade malé cíle. Poté, co začala dominovat trhu s elektromobily – o prvenství se přetahuje s americkou Teslou – a západní značky děsí svým poměrem cena/kvalita/výkon, chce čínský konglomerát, který už vyrábí akumulátory a solární panely, ovládnout i další sektory v dopravě.

Od elektrických autobusů přes vlaky až po dobíjecí kamiony. Osmapadesátiletý zakladatel firmy Wang Čchuan-fu, který si vysloužil přezdívku čínský Musk, se netají megalomanskými plány na ovládnutí globální elektromobility. Chce také vyvíjet umělou inteligenci a využít ji k propojení dopravních a energetických systémů.

„Lidé si neuvědomují, že ambicí BYD je být společností zabývající se energetickým ekosystémem,“ vysvětlila Bridget McCarthyová z hedgeového fondu Snow Bull Capital se sídlem v Šen-čenu, který investoval do BYD.

Prodej osobních elektromobilů je pouze prvním krokem ke globální expanzi. Firma chce ovládnout kromě dopravy i dodávky obnovitelné elektrické energie. Wang přitom firmu v 90. letech 20. století rozjížděl jako výrobce dobíjecích baterií do telefonů pro společnosti Motorola a Nokia. Od roku 2003 začal s výrobou elektrických vozů a později i autobusů. Loni už dokázala značka BYD vyrobit tři miliony aut s elektromotory.

Výhoda čínských firem spočívá v tom, že ovládají výrobu akumulátorů, ale i větrných turbín nebo fotovoltaiky. V cenách jim západní byznys nedokáže konkurovat. Firmy z říše středu navíc v poslední době masivně investují do dalšího vývoje, takže pro západní konkurenty bude velmi obtížné je na poli zelených technologií dohánět.

Samotný Wang tvrdí, že vidí možnosti pro expanzi firmy v celé jihovýchodní Asii, Jižní Americe, na Středním východě a v Evropě. BYD už staví další fabriku na výrobu elektromobilů v Maďarsku, delší dobu tu vyrábí elektrické autobusy pro evropský trh. Další továrnu pro elektrické autobusy má v Kalifornii.

Jeden z nejbohatších Číňanů je kromě Muska přirovnáván i k Henrymu Fordovi, jenž jako první na světě začal vyráběl automobily se spalovacím motorem v masovém měřítku. K automobilkám vybudoval také impérium železných a uhelných dolů a sléváren oceli, aby nebyl závislý na externích dodavatelích.

Podobnou filozofii vyznává i Wang při výrobě elektrických aut. Fakticky kolem výroby akumulátorů „postavil“ produkci aut s elektromotory. BYD také vlastní podíly v dolech na lithium na třech kontinentech, takže má přístup k laciným surovinám. Vyrábí rovněž vlastní počítačové čipy, které se používají v čínských vozech. Jen ve výzkumu a vývoji zaměstnává společnost sto tisíc pracovníků a každý den v průměru žádá o devatenáct nových patentů.

Už nyní BYD ovládá desetinu globálního trhu se systémy ukládání energie z obnovitelných zdrojů a čeká se, že i v tomto sektoru bude tržní podíl čínské firmy růst. Zároveň společnost profituje z velkorysých čínských státních dotací. Podle ekonomického institutu v německém Kielu získala Wangova firma v letech 2018 až 2022 v přepočtu 85 miliard korun. Společnost vyváží svá auta do sedmi desítek zemí a export chce zvýšit na několik milionů vozů ročně.