K nerozeznání od pravých, ale dvacetkrát levnější. Startup Pascal vyrábí diamanty v laboratoři

Startup Pascal, který klientům nabízí laboratorně vyrobené a tedy dostupnější diamanty, již získal v rámci financování rizikovým kapitálem téměř 10 milionů dolarů. Společnost očekává, že letos vygeneruje tržby až ve výši 30 milionů dolarů.

K nerozeznání od pravých, ale dvacetkrát levnější. Startup Pascal vyrábí diamanty v laboratoři
Šperky se syntetickými diamanty | Foto: Pascal

Pascal se snaží zpřístupnit širší veřejnosti diamantové šperky pomocí laboratorně pěstovaných diamantů, které jsou chemicky i fyzikálně podobné přírodním diamantům, ale stojí dvacetinu jejich ceny. Cena šperků s drahokamy začíná na 70 dolarech a společnost podle webu TechCrunch doufá, že jí používání „eticky“ vyrobených diamantů pomůže prosadit se v cenově dostupnějším segmentu trhu se šperky. 

Syntetické diamanty existují již od 50. let 20. století a typicky se využívají k výrobě šperků s vysokým počtem karátů. Diamanty se „pěstují“ v laboratořích tak, že se na grafit nechají působit extrémní síly a teplota. Za takových podmínek vznikal v průběhu času i přírodní diamant, který se pak těží z hlubin země. I proto výrobci laboratorně pěstovaných diamantů rádi hovoří o větší udržitelnosti svého bznysu.

Leckdo by si mohl říkat, že diamanty z laboratoře mohou ohrozit trh tradičních kamenů, ale ředitel Pascalu Adam Hua takové úvahy odmítá. „Poptávka po luxusních přírodních diamantech, které se vkládají do šperků jako jsou například snubní prsteny, se nezmění. My jen vytváříme novou, cenově dostupnou kategorii diamantů pro umělce z řad hiphoperů a jejich fanoušky,“ cituje ho TechCrunch.

Hua už má za sebou několik úspěšných podnikatelských projektů, které mu pomohly generovat potřebné finance. Jedním z nich je v Číně vybudované peer-to-peer online tržiště s módou pro mladé a právě tento projekt stál i u zrodu startupu Pascal. „Uvědomil jsem si, že většinu mých zákazníků tvoří generace Z a jejich kupní síla postupem času roste.“ Po pečlivém prozkoumání trhu si nakonec jako svou cílovou skupinu vybral právě hip-hopovou a rapovou subkulturu a s ní spojený specifický a občas i poměrně nákladný styl oblékání i sebeprezentace. A jak je vidět, ani tentokrát nešlápl vedle.