Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

„Bude to peklo.“ Válka na Ukrajině může způsobit hladomor a další migrační vlny

Pokud evropské státy neuvolní další miliardy dolarů do potravinových fondů, nastane v Africe a na Blízkém východě hladomor, varuje šéf Světového potravinového programu OSN.

„Bude to peklo.“ Válka na Ukrajině může způsobit hladomor a další migrační vlny
ilustrační foto | Profimedia.cz

Už před válkou na Ukrajině trápil rizikové oblasti akutní nedostatek potravin. Dlouhé roky zhoršující se situaci ještě více „dorazil“ covid-19. Došlo k zásadnímu narušení dodavatelských řetězců a k výraznému zdražení klíčových potravin. Válka na Ukrajině pak může vést až  k humanitárním katastrofám. Rusko i Ukrajina jsou totiž obrovskými vývozci obilí a polovina afrického dovozu pšenice pochází právě z těchto zemí.

Šéf Světového potravinového programu (WFP) OSN David Beasley varuje, že nejchudší regiony, které jsou nejvíce ohrožené hladomorem, se mohou dostat do spirály politického chaosu, což vyústí v další masivní migrační vlny. Jedná se hlavně o africké země a státy Blízkého východu.

„Pokud si myslíte, že zažíváme peklo na Zemi, tak se teprve na něco připravte,“ upozornil Beasley v rozhovoru pro web Politico. „Pokud zanedbáme severní Afriku, přijde severní Afrika do Evropy. Pokud zanedbáme Blízký východ, tak přijde Blízký východ do Evropy,“ nastiňuje šéf WFP možný vývoj v nejbližších měsících. Podle něj jsou zasažené země v horší ekonomické kondici, než byly před takzvaným arabským jarem.

Hladem jsou přitom zasaženy mnohé další státy. Beasley upozorňuje například na fakt, že WFP se snaží zajišťovat potravu pro miliony lidí v jižní části Sahelu, například v Nigeru či Burkina Fasu. Pokud se budou i nadále držet současné vysoké ceny potravin, může celá oblast Sahelu dokonce zkolabovat. Výsledkem by pak byla samozřejmě další migrace směrem do Evropy.

Beasley proto vyrazil na misi do Bruselu, jejímž cílem je přesvědčit evropské státy, aby vynaložily další prostředky na podporu zásobování nejcitelněji zasažených oblastí. „Chybí nám miliardy dolarů,“ upozorňuje. „Pokud se nám letos nepodaří zajistit miliardy dolarů navíc, čeká nás hladomor, destabilizace a masová migrace.“

Podle Beasleyho chybí WFP v současnosti kolem osmi miliard dolarů, hlavně kvůli souběhu událostí z posledních let, tedy pandemie, klimatických šoků a válek. Například kvůli nevyřešenému konfliktu v Jemenu je na WFP ohledně zajištění potravy závislých třináct milionů lidí. Válka na Ukrajině může celou situaci ještě výrazně zhoršit.

Před „extrémně vážnou“ globální potravinovou krizí varuje i francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. „Nejsou to sankce, co způsobuje selhání světového zabezpečení potravin. Je to válka,“ tvrdí Le Drian. „Na jídlo totiž nejsou žádné sankce. Válka s sebou přináší riziko hladomoru.“